skip to Main Content

Leaveismus aneb když si berete práci domů. Proč vlastně?

Když někde zazní slovo s koncovým -ismus, napadne vás socialismus a naskočí husí kůže? Tak pusťte vzpomínky na minulost k vodě a poznejte novou éru -ismů. Pro začátek máme tři: absentismus, prezentismus a hlavně leaveismus. Pojďme se na ně podívat!

V předchozích článcích jsme psaly, že do práce přicházíme s celým svým já – svými silnými stránkami, s chutí se něco naučit a něco vytvořit. Neseme si ale i osobní batůžek (někdo přímo krosnu) toho, co se děje doma, v nás, zkrátka čím žijeme mimo práci. Jsou to oblasti, které zdánlivě do práce nepatří, ale většinou zásadně ovlivňují naši pozornost, schopnost se soustředit, mít drive a energii. 

I když se někteří manažeři tváří, že je nezajímá, co dělají lidé mimo práci, výkon každého jednotlivce to ovlivní. Následně to může mít negativní dopad i na výkonnost organizace.  Důkazem toho je vysoká míra fluktuace, absentismu, prezentismu a rovněž nově i leavismu. 

Nevíte, o čem mluvíme? 

Jednoduše o tom, jak organizace pečují o své zaměstnance. Vezmeme to pěkně po pořádku, od nejjednoduššího.

Absentismus se obecně používá k označení neplánované nepřítomnosti zaměstnanců na pracovišti, kdy jsou lidé nemocní nebo prostě nedorazí do práce. 

Prezentismus znamená, že zaměstnanci fyzicky přítomní na pracovišti jsou. Ale z důvodů partnerských, zdravotních či finančních se necítí dobře a nevykonávají práci na sto procent. Chybí jim energie, postrádají kapacitu pracovat naplno, jejich pracovní výkonnost může klesat o více než třetinu. 

Leaveismus znamená, že:

  1. Využíváme přidělené osobní volno (dovolené, víkendy) k léčení nemoci, místo neschopenky;
  2. Pracujeme po večerech a o víkendech, abychom dokončili práci, kterou nejsme schopni dokončit v běžné pracovní době. Ať už je to z důvodu příliš velkého množství práce nebo z důvodu naší neefektivity či únavy…;
  3. Pracujeme o dovolené, abychom dohonili své resty a dokončili práci.

Přestože absentismus a prezentismus pokrývají některé lidské reakce na pracovní přetížení a nemoci, celkový obrázek dokresluje právě leaveismus. Popisuje situaci, kdy zaměstnanec využívá svůj vlastní čas (nad rámec pracovní doby) k práci, aby se vyhnul podezření, že svou práci nestíhá (ačkoliv objektivně může být objem jeho práce neadekvátní či přetěžující). 

Leaveismus proč mu podléháme?

V některých organizacích mají zaměstnanci „kvóty“ pro nemocnost, které, pokud jsou překročeny, vyjadřují špatný výkon zaměstnance. V reakci na toto sledování přítomnosti v práci, zaměstnanci využívají přidělené nároky na osobní volno k léčení nemoci. Cílem tohoto snažení je nemít zameškané žádné dny a „udržet si tak čistý štít“.  Někdy jsou lidé za nepřítomnost v práci potrestáni i krácením příjmu. „Čistý štít“ je pro zaměstnance důležitý s ohledem na jakoukoli příležitost k dalšímu růstu, ale také v případě možného propouštění. 

Dalším způsobem, jak se vyhnout špatnému hodnocení svého pracovního výkonu je, že si berete domů práci, kterou nelze dokončit během normální pracovní doby. Zaměstnanci nechtějí vypadat, že si nedokážou poradit s pracovní zátěží, a tak pracují nejen doma po pracovní době, ale i o víkendech a během dovolené. 

Tyto nezamýšlené důsledky mohou být způsobeny organizacemi, které implementovaly kontraproduktivní politiky a směrnice s cílem omezení absentismu.

Spolu s rostoucím pracovním zatížením, menším počtem zaměstnanců a vyššími očekáváními přidává leaveismus další dynamiku lidského chování vyjadřující, jak se zaměstnancům v organizaci pracuje a jak organizace pečuje o jejich celkovou pohodu. Ano, jsme opět u wellbeingu!

Jak z toho kruhu ven?

Vyskytuje-li se v organizaci prezentismus a/nebo leaveismus pravděpodobně poukazuje na skryté problémy, kterým čelí organizace v oblasti zdraví a wellbeingu lidí. Hlavní příčinou stresu v práci je pracovní zátěž. Příliš velké pracovní vytížení může být hlavním důvodem toho, proč někteří zaměstnanci cítí, že nemohou dokončit svou práci v pracovní době a potřebují pracovat mimo normální pracovní dobu. Z toho pak vyplývá, že tito lidé nemají nikdy čas na dočerpání energie – nemají čas na rodinu, na aktivní odpočinek a někdy ani na pořádný spánek… Dostávají se do bludného kruhu, klesá jejich výkonnost a i celková angažovanost a nadšení pro práci, kterou dělají. 

Vedení organizace potřebuje porozumět skutečným příčinám nepřítomnosti lidí v práci a přizpůsobit všechny interní politiky a postupy potřebám v oblasti wellbeingu. Umožnit lidem vypnout, dočerpat energii a žít i mimo práci. Lidé potřebují cítit skutečný zájem o ně jako o člověka a nejen o jejich pracovní výkon. Když cítí důvěru ke svému nadřízenému a celé organizaci, jsou schopni svou situaci řešit namísto vyhýbání se a kamuflování. 

0 komentářů k zobrazení

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back To Top