skip to Main Content

Doručit, vyčistit a inspirovat. To umí kvalitní spánek udělat s vašimi myšlenkami

V naší instantní společnosti by se mohlo zdát, že spánek je nejméně produktivní věc, kterou za celý den děláme. Pojďte však s námi prozkoumat, co všechno se během spánku v našem mozku děje a domnívám se, že na základě předložených informací svoje vnímání spánku přehodnotíte. 

Hluboký, lehký a REM spánek

Během celé noci náš mozek prochází mezi třemi typy spánku – hluboký, lehký a REM (rapid eye movement) někdy též označován jako spánek snů.

Tyto tři druhy spánku se v noci střídají v 90minutových cyklech, přičemž ne všechny cykly jsou stejné. 

Hluboký spánek jako doručovací služba

Zkraje noci převažuje hluboký spánek. Pokud tedy zůstaneme dlouho vzhůru a brouzdáme po internetu nebo se díváme na film, připravujeme se o hluboký spánek. Hluboký spánek nebo také NREM (non rapid eye movement) spánek  si  lze představit jako doručovací službu. Během dne se v dočasném úložišti zvaném hipocampus nashromáždí informace, naučené a získané během dne (nová slovíčka, jména lidí, se kterými se seznámíme…). V momentě, kdy upadneme do hlubokého spánku, informace se z hipokampu začnou přesouvat do trvalého úložiště (mozkové kůry). Pokud se tedy rozhodneme jít spát o dvě hodiny později, připravíme se o cenný hluboký spánek a může se stát, že se nové informace do trvalého úložiště nepřesunou a dojde k jejich ztrátě. Po hlubokém spánku totiž následuje lehký spánek, kdy probíhá čištění dočasného úložiště.

Lehký spánek, čištění dočasného úložiště

Už se vám stalo, že jste stále dokola četli stejný odstavec a nemohli jste si nic zapamatovat?

Hipocampus se po celou dobu, kdy jsme vzhůru (tzn. cca 16 hodin) plní informacemi. Proto čtení pár posledních informací ke zkoušce pozdě v noci může být kontra produktivní. Náš hipokampus je už přehlcen a žádné nové informace nepřijímá. Proto se nám stává, že se nemůžeme hnout z místa a stále čteme dokolečka stejný odstavec. 

Při experimentu, který realizoval významný americký psycholog a lékař Matthew Walker, jedna skupina studentů spala celou noc a druhá měla nedostatečný lehký spánek, kdy dochází k čištění hipokampu. Kolem poledne obě skupiny studovaly stejně náročná fakta. Následně všichni spali plné dvě noci. Výsledek?  Skupina, která spala před učením nedostatečně, tudíž si nestihla vyčistit hipokampus, si zapamatovala o 40 % méně faktů

Čím více máme v noci lehkého spánku, tím lépe se nám osvěží naše schopnost učit se nové věci. Pokud se na učení vzbudíme o dvě hodiny dříve než obvykle (např. v 5 hodin ráno), připravíme se o lehký NREM spánek a naše schopnost učit se bude omezená. Náš hipokampus ještě nemusí být vyčištěn a nové informace nebude schopen přijmout.

REM, kreativní a snová část spánku

V REM spánku nebo také rapid eye movement (rychlý pohyb očí) se naše oční bulvy rychle pod víčky pohybují, zatímco zbytek těla je zcela paralyzován. Zatímco hluboký spánek zaznamenává a uchovává informace, které se naučíme během dne, spánek REM z těchto poznámek a informací v noci tvoří příběh tím, že propojuje již dávno uložené informace s novými poznatky.  Proto někdy právě v tomto spánku dochází k největším objevům a přelomovým myšlenkám. Podnikatelé vymyslí novou strategii, spisovatelé klíčovou zápletku. Např. Paul McCartney během noci stvořil svou píseň Yesterday. Mnozí z vynikajících vynálezců, skladatelů či umělců spí s blokem a tužkou vedle polštáře.


Kromě toho je REM spánek také emocionální očistou. Pomáhá měnit zoufalství ve víru. Díky REM spánku děsivé zážitky či už z dětství nebo jiné životní fáze nejsou doprovázeny stejným stupněm emoce. Sny během REM spánku fungují jako určitá forma terapie, bez nich bychom všichni trpěli chronickými úzkostmi. 

Jestliže hluboký spánek posiluje naši paměť, lehký spánek zlepšuje naši schopnost učit se nové věci, pak REM spánek zlepšuje naši schopnost dávat informacím smysl, řešit složité problémy, hledat souvislosti a pomáhá nám zotavit se z emocionálních bloků.

Jak víme, že spíme kvalitně? 

  1. Když spíme 7 – 9 hodin denně, chodíme spát i vstáváme ve stejnou dobu včetně víkendu, lépe si pamatujeme, lépe rozumíme souvislostem, naše kreativita se zvyšuje a jsme schopni ze sebe vydat to nejlepší.
  2. Spíme v tmavé a chladné místnosti, bez elektronických přístrojů a umělého světla. Zejména je potřeba se vyvarovat modrému spektru světla, které potlačuje uvolňování melatoninu. Melatonin je pro náš spánek velmi důležitý, poskytuje počáteční tlak na upadnutí do hlubokého spánku. Sama jsem byla šokována, když jsem se dozvěděla, že i malé zdroje světla jako iPad nebo noční lampa ovlivňují hladinu melatoninu. Zjistilo se, že čtení knihy na iPadu potlačí melatonin o 50 % více než čtení papírové knihy a noční LED lampa snižuje melatonin rovněž o 50 %. Řešením může být využívání pouze žlutého tlumeného světla v ložnici nebo brýle blokující modré světlo. 
  3. Pro spánek je také důležitá vhodná teplota v místnosti, kde spíme. Pro kvalitní hluboký spánek je důležité, aby naše tělesná teplota poklesla o jeden až dva stupně. Toho lze docílit, když uléháme do vyvětrané a chladné místnosti (ideálně 18-20 stupňů). Paradoxně, horká sprcha nebo vana před spaním ochladí náš vnitřek tím, že odvede naše tělesné teplo na povrch těla. Tím přispívá k pocitu ospalosti. Takže můžu jen doporučit!

Tak co, přehodnotíte své vnímání spánku? Já jsem to už udělala. Pro mne se stal prioritou dne číslo jedna. Spánek je mou nejdůležitější denní schůzkou, bez které by ty ostatní měly mnohem menší smysl. Těm z vás, kteří by se chtěli hlouběji ponořit do tajů spánku, vřele doporučuji knihu od Matthewa Walkera Proč spíme. A na našich stránkách se příště dozvíte, proč teenageři vstávají až v poledne a proč bychom jim to měli umožnit…

0 komentářů k zobrazení

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back To Top